Věk
17
Rasa
Polobůh
Božský rodič
Dionýsos
Vzhled
Není zrovna nejvyšší postavy, ale i tak má něco málo přes metr šedesát pět centimetrů a je poměrně štíhlý v postavě. Nemá nijak vypracovanou nebo snad i svalnatou postavu, naopak. Vždycky to byl takový chcípaček ze třídy.
Má oválný obličej s trochu rozdvojenou bradou, ale toho si většinou nikdo nikdo nevšimne. Samozřejmě má světlou pleť, je to běloch. Jeho nos s poměrně velkým kořenem nezdobí žádný piercing, stejně je na to i jeho narůžovělý horní i dolní ret a obyčejná ouška.
To, co ale všechny upoutá nejdříve jsou jeho hnědé až zlatavé oči. Vlastně, jeho oči mění barvu podle jeho nálady od zlaté přes zelenou po tmavě hnědou barvu. Při jeho normální, neutrální náladě nabývají hnědo-zelenou barvu. Září mu touhou po dobrodružství, po upřímnosi, vědomostech a občas se může zdát že i po lásce, kterou nikdy neměl. Vyzařují hřejivý pocit bezpečí domova, který od sám nikdy nepocítil. Oči zdobí ještě ne moc výrazné černé řasy. Jedním mrknutím oka okouzlí skoro každou, ale žádnou z nich nikdy nemiloval. Do větší dálky musí přimhouřit oči. On sám moc dobře ví, že by potřeboval brýle, ale má trochu problém s penězmi. Na očima se vyjímá černo-hnědé obočí. S ním dokáže on ale grimasy. Dokáže s ním i zavlnit.
Jeho krátké hnědé vlasy nabývají na sluníčku zlatavé barvy. Většinou je má celé nagelované a sčesané do všech směrů. Na někoho to může působit jako núhledné vrabčí hnízdo na hlavě, ale pro jiné jako na pohled velmi opečovávané prameny vlasů, což taky jsou. I když, občas to Tim s tím gelem trochu přežene, ale vždy si účes dokáže vylepšit, až do dokonalosti. Když se někomu nelíbí jeho styl vlasů, jeho problém, Tima to nezajímá.
Teď něco o jeho oblečení... Je dost pravděpodobný, že na něm uvidíte nějaké tričko s vtipnou hláškou. Občas si vezme na sebe i nějakou veselejší barvu, než je černá nebo tmavě modrá, například zelenou, červenou nebo dokonce i oranžovou. Jak on rád říká: „Nikdo nemůže být jen zelený nebo třeba jen černý..“ (Patří to do jeho deníku, který si zařídil a píše do něj od tý doby, co to umí. Kromě jeho života zde tedy najdete i jeho citáty, nejtajnější tajemství a vše o něm, v podstatě.) Takže preferuje, když jsou lidé v něčem barevnějším, ale on sám na sobě má tedy černou, hnědou, modrou a zelenou. Trička nosí jenom s krátkým rukávem, nechápe, jak někdo může mít rolák nebo dlouhé rukávy. Když už dlouhé rukávy, tak jedině mikiny a bundy. Mikiny nejčastěji zase ve své černé, on má prostě radši ty chladný barvy, teplé barvy.. no... nic moc. Nejlepší jsou mikinky s kapucou, kterýma si on vždy zakryje vlasy. No co kdyby začalo pršet? Nebude to přece riskovat, zmokly by mu vlasy a všechen ten gel by si na ně plácal zbytečně. Kožené černé bundy často nosí rozeplé, takže spíš slouží jako dozdoby než k zahřátí. Pokud jde o čepice, ty mu akorát zničí účes, takže u něj, rozhodně NE! Nejčastěji teda nosí rifle nebo džíny. Nejlíp zase černý, hnědý nebo tmavě modrý. Různý přívěšky, řetízky, náramky, jen týkající se Egypta. (Ano, přesně tak, Tim pochází ze země bájných pyramid. Narodit se paní Atinmerit, ale jelikož je z veký části, ehm... z jedné celé poloviny řecký bůh, jako egypťan nevypadá. Takže na krku má, když se to shrne, jen to, co se týká egyptské mytologie a ve skutečnosti je z mytologie řecké? To mohlo vést přece k válce bohů. A tak paní Atinmerit dostala Tima do Anglie, kde vyrůstal.) Boty vždy měl jen normální botasky, nic moc drahýho, za jeden až pět dolarů.
Tim má na sobě ještě takových několik zvláštností. Na levé noze má na ukazováčku jen půlku nehtu. Je to docela zvláštní věc. Už ses s tím tak narodil. On sám to nebere jako vadu nýbrž jako zvláštnost, která ho odděluje od ostatních. On totiž rozhodně není jako ostatní, lidi okolo něho.
Povaha
Povaha je mu asi nejlépe vystihne a popíše, když napíšu jeho historii. Takže...
Atinmerit, jeho matka se jednou opila, protože ji vyhodili z práce, chtěla se teda nějak přepít to, že už nejspíš svoji rodinu neuživý. Donýsovi se líbilo, jak se láduje drinkem za drinkem, flaškou vínečka červenýho za bílým. Vlastně se Atinmerit a Dionýsos navzájem vůbec neznali, jen opilý bůh vína se zatoulal do jiné říše, navštívil jeden bar, uběhla jedna noc a bylo to. Tak vznikl Ahmed Celida.
Jeho matka toho ale měla i tak až dost, navíc, Dionýsos za ní ještě párkrát zavítal. Varoval, že jestli dítě řeckého boha zůstane na půdě egyptských bohů, může to rozpoutat válku. A tak Atinmerit prodala Ahmeda jednomu kupci, který se vracel do své rodné země, Anglie. V tu dobu bylo Ahmedovi 5 let, ještě nechápal, co se kolem něj děje. Byl zmatený, když se najednou úplně změnilo podnebí, ve kterém žije, když byl přejmenován na Tima, aby nebyl v Anglii tak nápadný. Žili v Londýně, Tom byl čím dál víc zoufalejší, protože ho měl kupec jako sluhu. A v den jeho 9. narozenin jeho pohár trpělivosti přetekl, kupce zamordoval nožem z výprodeje. Nemohli toho luka zavřít a tak ho poslali do nápravnýho ústavu, později do dětského domova, jelikož už nebyl nikdo, kdo by se o něj staral. Každý den za dnem trpěl nedostatkem svobody, kterou on, jakožto potomek boha tak moc potřebuje, potřeboval více zábavy. Už tak měl dost průšvihů, navíc ho tam parta kluků šikanovala. Často se proto vracel do svý postele celý poškrábaný, s modřimani a boulemi. On se ale nevzdával, pořád to byl takový hodný milý kluk, který se občas hold naštve. Desátý pokus o útěk byl pro něj úspěšný.
12 letý Tim si musel v centru Londýna poradit sám. Jednou do města přijel cirkus, nakonec ho přijali jako, jak říkali „Malý zázrak“. Dokázal totiž přeměni jakoukoli vodu ve víno, publikum ho milovalo. Ale moc peněz z toho neměl, ale na druhou stranu, s cirkusem se dostal do Ameriky. Tam ale z cikrusu odešel, jeho poslední věta byla: „Hodně štěstí. Beze mě ho budete potřebovat...“ Začal se živit jako kouzelník. Povolával bohy, aby mu s čísly pomáhali, takže na každém vystoupení dělal něco jiného. Nejdřív se spojoval jen smenšími bohy, například Iris nebo Aiolem.Později však mluvil i s vyššími bohy. Vlastně, během vystoupení byl vždycky jen jako loutka jednoho z bohů.(Možná si říkáte, jak se mohl o svém původu dozvědět. Bylo to snadný, když po dobu 5 let je každý den navštěvoval Dionýsos. Každopádně, docházeli mu bohové a někteří se s ním podruhý nebo dokonce potřetí spojit nechtěli. Nakonec teda znovu přešel na „Proměň vodu v božský nápoj“, což začalo být po několika vystoupeních docela nudné. Tak Tim v 15 letech skončil kariéru a stal se synem ulice.
Z jeho krátkým přehledu historie, kde zdaleka není všechno, je jasné, že si toho hodně prožil, jak hezkého (toho bylo méně), tak toho špatného. I přesto je jako normální chlapec, puberťák. Moc rád by našel svojí životní lásku, nosil ji každý den dary a smál se s ní. Moc rád by si našel přátele, prvý přátele, jako byla Mesta – jeho kamarádka z dětsví, když mu bylo 5, často s ní chodil za vesnici a hráli si v kamení. Nic jinýho za domy totiž nebylo.
Zpátky z povaze. Na ostatní je teda milý, a i když byl 3 roky šikanovám pěti kluky, nikomu se nemstil. Také se ale nikomu se svou minulostí nesvěřil, jen deníku, který stále nosí u sebe. Když se naučil totiž v 7 letech psát, ihned se do něj začal svěřovat se všemi svými problémy, například, že ho kupec, u kterýho žil, často zavíral přes noc do jedné malé místnůstky. Byla většinou plná pavučin, měla jen jedno okýnko, 20 centimetrů na 10 centimetrů veliké. Právě tam, v tý malý místnůsce sotva 2 metry vysoký a 3x1 metr na rozměry a s malými pavoučími návtěvníky, začal trpět klaustrofóbií a arachnofóbií, jak jinak. Vždy se jen schoulil do klubíčka v jednom koutě místnosti a snažil se usnout. Ve spánku však pokoj od pavouků neměl...
Všechny tyhle věci v deníku má, napsané úhledným a krasopisným písmem, dával si na deníku záležet. Ale neberte mu ho, mohl by vás kvůli tomu docela dost zranit.
Je ale vyučen slušnému chování, jelikož vyrůstal v ANGLII. To víte, lidi jsou tak vychovaný, až moc. Mluví převážně spisovně a nepoužívá vulgární výrazy. Je slušný, poctivý, nemá rád urážky na jeho adresu, jelikož je velmi citlivý, i když na to nevypadá. Stejně jako, že vypadá úplně bezstarostně. Ve skutečnosti se mu v hlavě víří jedna myšlenka za druhou: „Co budu jíst? Kde najdu nějakou vodu? Přežiji dnešní noc? Sní mě zaživa vlci? Co když mne někdo napadne?“ Ano, má svůj život rád a nerad by o něj přišel. Občas je trochu sobecký, ale je i přátelský. Pro pravý přátele by se klidně i obětoval. Nezabijí lidi a polobohy, prostě živý bytosti, který by přirozeně neměli být zlý, jen tak. Jen pokud je v to něco osobního... U toho kupce to bylo z domácího násilí.
Jako skoro každýmu, vadí mu lži, ale on sám lže. Vůbec ho u toho netíží svědomí. V minulosti se poučil, nikomu nevěří, alespoň ne úplně. Rozhodně to není tip kluka, který prostě najde holku, zbaští, že ho ona miluje a jde s ní na to. Vlastně.. sex je to poslední, na co myslí... Je totiž, jako už celá generace od matky Atinmerit, prokletý. To taky nosí všechnu tu smůlu, co v životě měl. A šíří se to po generace a poslední, co chce, je mít prokletýho syna či dceru. Prokletý – latinsky „maledicti“ - když to zpřeházíme, všechny ty písmena, vznikne → Tim Celida
Často dává najevo své pravé emoce, může se klidně i rozbrečet, jen tak, zničeho nic a je mu jedno, jak se ztrapní. Klidně se i rozesměje.
Jo a mimochodem, kromě strachu z pavouků a uzavřených prostor má taky strach z čísla 666. kupec, který ho měl na starosi ho totiž často tímhle číslem strašil, mluvil o ďáblovi a říkal vždycky něco jako: „Ďábel tě má na svým seznamu...“ Je taky pověrčivý a věří, že černá kočka přes ulici nebo číslo 13 mu nadělí ještě větší smůlu, než jakou teď má.
Pokud jde o boj, tak s nožem se na kupci dost vyřádil. Nejdřív mu vypíchnul obě oči, potom ho přišpendlil ke zdi, skrz mužovo tělo ho tam špendlil.Nakonec nůž vytáhl a začal do něj sekat, bodat, ale aby ho udržel co nejdýl naživu. Nakonec ho odnesl do tý malý místnosti a tam ho nechal umřít zavřeného a svázaného, jak jen to šlo. Takže dýka je pro něj super společník.
Když mluvím o těch společnících, druhým je samozřejmě lavička vínečka. Většinou si od tý doby, co žije na ulici, vydělá denně akorát tak na jednu flašku a chleba.
Teď jen tak rychle přehled: Oblíbené barvy – Černá, červená, zelená, modrá, vínová (pochopitelně)
Oblíbené jídlo – Vždycky mu chutnala čokoláda, ale spokojí se se zbytky z popelnic
Oblíbené pití – Vínečko červené! Nechte si zelené! Hlavně ne balené, ale v lahvince schované! (Ano, trochu rýmuju.. Zkuste si to odzpívat opilým tónem...)
Oblíbené činnosti – Hlavně se nenudit, být s přáteli (To by musel nějaký mít, že?)
Jeho hudební styl – Vždy posluchal, když se to tak vezme, jen otravou cirkusovou hudbu nebo bezdomovce, jak žebrají. Ne moc dobrý výběr, ale viděl jednou nějakou holku, ja měla na krk nějaká obří sluchátka a Tim si pomyslel: „Kdo by do cirkusu bral cirkusovou hudbu?“ Bylo mu jasné, že tam bude něco lepšího, v těch sluchátkách.
Vypsáno z Timova deníku.... - Holka mých snů
Můj malý deníčku... dneska už ti je přes 10 let a já si řekl, že bys to měl vědět. Dlouho jsem přemýšlel, zda je tohle vůbec někde kmání, pořád ale nevím.
Moje vysněná holka by měla být milá, veselá, aby mě dokázala rozesmát v mých špatných okamžicích. Docela se mi líbí černovlásky, ale na lasech nezáleží. Stejně, jako bych chtěl svítivě šedé oči, ale hlavní je její povaha. Měla by být starostlivá a musí mě milovat alespoň tak jako já. Měla by mít stejný názory jako já, asi i podobný styl, možná i život, abychom si tím líp porozuměli. Mohla by být trochu i divoká, stejně emotivně založená jako já. Měla by být se mnou šťastná, nesměla by mě podvádět.
Pokud možn, nechci holku od stejnýho boha, jako jsem já, protože pak bychom spolu nemohli chodit. Neměla by být moc, jak tady lidi říkají, hrrr do sexu, protože to já oparvdu nemůžu.
Jedním slovem, chci, aby byla dokonalá, přesně taková, jakou jsem si ji vysnil...
Schopnosti
Schopnost, kterou zdědil po otci a často s ní vystupovat, je proměnit vodu na víno, jaké chce. Také dokáže i z ničeho, jako například do prázdné skleničky vytvořit víno a dokáže ostatní přemluvit se dál opíjet, až bude na mol. (Tu poslední schopnost nemá ještě úplně pod kontrolou)
Zbraň
Dýky, dokáže držet naráz dvě nebo ti, takže s nima to umí.
